Botanická zahrada Teplice

Botanická zahrada nově otevřena po rekonstrukci od 1. 5. 2007.
Těšíme se na Vaši návštěvu v nových, větších a moderních sklenících, které Vám nabízí původní i zcela nové expozice, včetně prehistorické ukázky, jak mohla vypadat severočeská krajina v době karbonu.

www.botanickateplice.cz

příspěvková organizace
Josefa Suka 1388/18, 415 01 Teplice
IČO 709 46 540

Botanické zahrady bezesporu patří k základním kulturním institucím. Jejich úlohou je nejen popularizace botaniky a dalších přírodních věd, ale i inspirace nejširší veřejnosti, které nabízejí široký sortiment vzácně pěstovaných, neobvyklých či dokonce nových druhů a odrůd rostlin. Navíc je v dnešním technickém světě klidné a příjemné prostředí zahrad jakýmsi útočištěm poskytujícím návštěvníkům vítané momenty relaxace. Ke kulturnímu poslání patří i uchovávání genetického bohatství, a to jak původních druhů rostlin (dnes na původních nalezištích často ohrožených), tak hybridů a kultivarů, dokládajících staletí trpělivé práce mnoha generací zahradníků a šlechtitelů. Další funkce, příkladně činnost vědecká či ochranářská, sice zůstávají očím veřejnosti skryty, ale k základním úkolům zahrad patří neodmyslitelně. Taková je i Botanická zahrada Teplice, která je se svou stoletou historií důstojným partnerem nejenom českých, ale i evropských botanických zahrad.

Historie

Botanická zahrada, v Ústeckém kraji jediná, byla Magistrátem města Teplice založena dnem 1.1.2002. Nevznikla ovšem „na zelené louce“, její plocha byla pro zahradnické účely využívána již asi sto let. O skutečném původu zahrady toho mnoho nevíme, snad byla založena v druhé půli 19. století hrabětem Clary-Aldringenem. Jisté je, že ve stavebních plánech budov, pocházejících z roku 1904, již najdeme slovo Stadtgärtnerei , tedy městské zahradnictví. Původní skleníky, které jistě sloužily především lázním, ať již k produkci řezových květin nebo zimování palem a další mobilní zeleně, se podařilo (hlavně díky úsilí Ing. Marie Sternthalové) počátkem sedmdesátých let minulého století zrekonstruovat a veřejnosti zpřístupnit v březnu 1975. V té době ovšem byly součástí Technických služeb města - a tato instituce měla převážně jiné poslání, zajištění zeleně v městských parcích.

V době oficiálního vzniku zahrada „zdědila“ asi 3000 druhů rostlin. Zhruba třetina z nich je vysazena v přibližně hektarové venkovní expozici, větší část patří k subtropickým a tropickým, tedy skleníkovým. Přestože expozice vznikaly v spíše nouzových podmínkách, podařilo se - díky zahradnické zručnosti a hlavně nadšení pracovníků - mnohé, a zahrada za prohlídku rozhodně stojí. K unikátním druhům, které v ní najdete, patří prastaré exempáře jihoafrických jehličnanů Podocarpus gracilior , anebo ze stejné oblasti pocházející cykas Encephalartos villosus , obrovský exemplář filipínské Medinilla magnifica , krásný mexický Dasylirion serratifolium či padesátileté kaktusy a jiné sukulenty ze sbírek pana profesora F. Ecka. Za zmínku stojí i dva asi sedmdesátileté a bohatě plodící exempláře nahovětvece Gynocladus canadensis.

Je samozřejmé, že jsme samostatnost zahrady, která nám dovolila soustředit se jen na ni, náležitě využili. Jen něco málo z toho je ovšem zatím vidět. K hlavním byť nejprozaičtějším novinkám patří nové toalety pro návštěvníky včetně invalidních, nové omítky budov a hřiště pro nejmenší, kam je možné děti „odložit“, pokud je prohlídka přestane bavit. Rodiče se při dohledu vystřídají a v klidu si tak mohou projít expozice. Začala mnohem lépe fungovat cukrárna vedle vchodu, v kase zahrady jsme otevřeli malé specializované knihkupectví. A rostliny? Namísto záhonu přestárlých růží se objevila sbírka několika set druhů a moderních kultivarů letniček, expozice obohatily první nové trvalky i dřeviny. V tropickém jezírku se návštěvníci setkali (prvně v ČR) se sortimentem ušlechtilých odrůd lotosů, které jsme dovezli ze Singapuru. To hlavní se však odehrává skrytě, v zásobních sklenících. Začla výměna semen s jinými botanickými zahradami, přišly první zásilky ze zahraničí, z Prahy a Plzně jsme dovezli spoustu „hotových“ rostlin či řízků. Za poslední dva roky tak stoupl počet pěstovaných taxonů oproti původnímu stavu na dvojnásobek. A počítáme přitom s tím, že tohle je skutečně pouze počátek.

Hlavní údaje pro návštěvníky

Za normálních okolností je zahrada otevřena celoročně a každodenně, výjimkou je jen pondělí, kdy je sanitární den. V zimě je otevřeno od 9 00 do 17 00 , od dubna do konce září se návštěvní doba prodlužuje o hodinu, tedy do 18 00 hodin. Vstupné je pouhých 10.- Kč, děti platí polovinu, navíc je možné si zakoupit výhodnou celoroční vstupenku. Psi do zahrady smějí, ovšem nutností je vodítko a sáček.

Kvůli rekonstrukci výstavních skleníků bude od počátku května 2004 zahrada na dva roky veřejnosti nepřístupná (především z bezpečnostních důvodů). Ze stejných příčin uzavřeme v době výkopů i dětské hřiště.

Jak nás najdete

Botanická zahrada Teplice leží v jižní části města, v lázeňsko -obytné čtvrti Šanov. Pojedete k ní autobusem číslo 1 nebo 3 a vystoupíte ve stanici „Nové lázně“. Po několika metrech ve směru jízdy z centra odbočíte vpravo ulicí Pod Doubravkou do mírného kopce, pomůže vám orientační tabule. Zahrada je od zastávky vzdálená jen asi 250 metrů.

Rekonstrukce zahrady 2004-2006

Rekonstrukce skleníků, kterou umožnilo rozhodnutí zastupitelstva Magistrátu, jenž je i investorem celé akce, již započala. Od léta 2003 provádí firma NAO zemní a stavební práce, v říjnu na ně navázala stavba kostry francouzských skleníků FILCLAIR, z boků krytých dvouvrstvým lexanem a zastřešených dvojitou nafukovanou fólií. Zahrada tak získá přibližně 1700 m 2 zásobních ploch. Při stěhování rostlin do náhradních skleníků přijdou první na řadu rostliny, které dnes „bydlí“ v zázemí starých skleníků – sbírky kaktusů a sukulentů, vegetativně množené letničky a nemrazuvzdorné pereny, mobilní zeleň, sbírky orchidejí a dalších tropických rostlin. Stěhovat se budou postupně, vždy tak, abychom mohli vyklidit celý uzavřený prostor a pak v něm vypustit topení – temperování dvojích prostor by bylo nehospodárné. Návštěvníky nechceme až do uzavření zahrady o nic ošidit - a tak zůstanou současné výstavní plochy skleníků až do jara nezměněné.

Po uzavření zahrady vyklidíme i skleníky výstavní – nejprve přemístíme drobnější druhy, při demontáži skleníků a s pomocí těžké mechanizace přeneseme i rostliny rozměrné. Držte nám palce, aby ztráty – s nimiž počítat musíme – nebyly příliš velké. Udělali jsme ovšem co jen šlo, nejcitlivější rostliny mají již delší čas obrytý kořenový bal aby došlo k jeho zpevnění a současně zmenšujeme obvod korun.

Výstavba nového expozičního skleníku by měla být dokončena v roce 2005 tak, abychom ho stačili osázet ještě do podzimu.

Jak bude vypadat? Bude především mnohem větší než ten současný, i když vyroste na jeho půdorysu (viz obrázek). To umožňuje jednak výstavba skleníků zásobních, které zůstanou i nadále funkční, jednak nové uspořádání interiéru.

Výstavní plocha se oproti současnému stavu zvětší skoro čtyřikrát, na plných 2000 m 2 , nejvyšší bod střechy navíc dosáhne celých patnácti metrů! Skleník bude dělený podobně jako dnes do tří tradičních částí, tedy na sekci suchou, vlhkou a horkou tropickou a chladnější, subtropickou. Jinak se ovšem radikálně promění. Především zmizí stoly a všechny rostliny budou ve volné půdě jak na centrálních (zdaleka ne vždy!) plochých záhonech, tak na dva metry vysokých a různě strmých stráňkách vroubících boky skleníků. Zatímco v bývalých výsadbách měla hlavní slovo estetika, v nových bude respektován především jejich původ. Jednotlivé celky by tedy měly divákovi přiblížit reálný obraz společenstev, které na naší planetě existují. Mnohé fytogeografické oblasti jsou ovšem členěné i výškově – a tak se třeba s rostlinstvem jihu Afriky setkáme ve všech třech sklenících (pouštní Namaqualand, Kalahari a Namib, vlhké hory v okolí Mpumalanga i věčně zamlžený a chladný Drakensberg či výšiny v okolí Kapského města).

Teplice leží v hnědouhelném revíru a jen málokdo z návštěvníků tuší, jak vyhlížela krajina, kde nerostné bohatství regionu vznikalo. Pokud se zeptáte běžných lidí, vsaďte se, že skoro jistě uslyšíte slova „kapradiny, přesličky…“. Omyl v řádu stamilionů let. A tak chceme v nových sklenících tuto mezeru ve znalostech vyplnit a ukázat jak malou „černouhelnou“, tak i hnědouhelnou krajinku. Novinkou, kterou z jiných zahrad neznáme, bude záhon, kde se setkáme s rostlinami známými většinou jen jmen, a to z křížovek. Polynéský nápoj na čtyři písmena, tropická ovocná dřevina na pět, vzácné dřevo na sedm a jihoamerický keř na čtyři…ano, křížovkáři jistě vědí a pro ostatní uveďme, že se jedná o rostliny kava, anona, mahagon či koka, všechno na jednom místě.

Doplňkem skleníku budou rozměrná akvária, ve kterých se představí vodní rostliny i ryby tropické Ameriky a Asie, orchidejová vitrína, patio s pergolou a …….už dost, nechte se překvapit.

Zahrada ovšem nejsou jen skleníky. Již v čase jejich rekonstrukce provedeme první náhrady dřevin v exteriéru zahrady, výslunný lem skleníků změníma na perenový záhon a suchou skalku. Pokud to jen trochu půjde, doplníme dětské hřiště ptačí voliérou a „hladícím koutkem“ s morčaty a králíčky, popřípadě i kamerunskými kůzlaty. Při rekonstrukci zanikne krytá skalka – tu jistě časem vybudujeme znovu, ovšem trochu větší a rozčleněnou na vápencovou, pískovcovou a žulovou část. Změny dozná i sezení před cukrárnou, kde bychom chtěli namísto dřevěného plůtku postavit výslunnou skalku s vodní hrou a její zastíněnou část osázet lomikameny ze sekce Kabschia .

Zatím jen v hrubých plánech je záměr, v němž hraje zásadní roli „Písečák“, vrch, který k zahradě přiléhá. Nabízí totiž vynikající možnost expozice rostlin Českého středohoří. Vše je ovšem třeba důkladně uvážit, protože si rozhodně nepředstavujeme uzavřenou a oplocenou plochu, která by bránila přístupu lidí na oblíbené místo procházek.

Index seminum

Index seminum , soupis semen rostlin, které zahrada nabízí k bezplatné výměně jiným organisacím, vychází v Teplicích od založení zahrady, tedy od roku 2002. Není určen veřejnosti, ale odborným institucím, nesmí sloužit komerčním účelům a je vázán i řadou dalších předpisů.

INDEX SEMINUM 2002

1. Ageratum sp.
Santa Clara, Bolivia, J.Krizek 2000 col.

2. Anthurium berriozabalense Matuda
Montanas del Mico, Guatemala, J.R.Haager, R.Rybková and J.Z.P.Trávníček 1997 col. (plantlets or fresh seeds)

3. Anthurium gracile Engl.
Matagalpa – La Dalia, Nicaragua, J.R.Haager and R.Rybková 1997 col. (plantlets)

4. Anthurium gracile Engl.
Waslala – Siuna, Nicaragua, J.R.Haager and R.Rybková 1997 col. (plantlets)

5. Anthurium verapazense Engl.
Cubilhuitz, Guatemala, J.R.Haager, R.Rybková and J.Z.P.Trávníček 1997 col. (plantlets or fresh seeds)

6. Begonia corallina Carr.
Cobán, Guatemala, J.R.Haager, R.Rybková and J.Z.P.Trávníček 1997 col.
(very limited supply)

7. Begonia nelumbiifolia Cham. and Schlecht.
near Bethel, Río Usumacinta, Guatemala, J.R.Haager, R.Rybková and
J.Z.P.Trávníček 1997 col.

8. Begonia sp.
Amac, Río Bocay, Nicaragua, J.R.Haager and R.Rybková 1997 col.

9. Byblis filifolia Lowry
Ellenbrae Station, Kakadu National Park, Northern Territory, Australia, J.Z.P.Trávníček 2001 col.

10. Chaptalia ignota Burkart
Las Orquídeas, Iguazú, Argentina, origin: Utrecht BG

11. Chirita eberhardtii Pellegr.
origin: Linz BG – really Chirita tamiana B.L.BURTT

12. Clidemia sp.
Poptún – Dolores, Guatemala, J.R.Haager, R.Rybková and J.Z.P.Trávníček
1997 col.

13. Kalanchoe laciniata DC.
Pongour waterfalls, South Viet Nam, J.R.Haager and R.Rybková 1999 col.

14. Pelargonium myrrhifolium L´Herit. ex Soland. in Ait.
Barrydale, South Africa, origin: purchase, Silverhill Seeds

15. Pelargonium tabulare L´Herit.
Hottentotenhollandsberge, South Africa, origin: München BG

16. Pitcairnia heterophylla Beer
Río Dulce, Guatemala, J.R.Haager, R.Rybková and J.Z.P.Trávníček 1997 col.

17. Pitcairnia punicea Scheidw .
Montanas del Mico, Guatemala, on the rocks in stream, J.R.Haager, R.Rybková and J.Z.P.Trávníček 1997 col.

18. Pitcairnia sp.
Poptún – Dolores, Guatemala, more than 10 cm long deep rose-violet flowers, inflorescence
1 m high, J.R.Haager, R.Rybková and J.Z.P.Trávníček 1997 col.

19. Sesamum indicum L.
rose-purple flowering form, origin: Innsbruck BG

20. Streptocarpus cf. grandis N.E.Br.
KwaZululand, Natal, origin: purchase, Silverhill Seeds

21. Streptocarpus hildebrandtii Vatke
origin: purchase, Silverhill Seeds

22. Viola sp.
Cherry Valley, Beijing, China, A.Nováková 2002 col.

Spolupráce
IDEALFENSTER
DOLY BÍLINA
NAO a.s.

a další sponzoři

Odkud naše rostliny pocházejí

FOTOGALERIE Z EXPEDIC – GUATEMALA, NICARAGUA, VIETNAM, SOCOTRA – bude vybráno asi 20 fotografií